Zdá se, že je vše ztraceno. Po událostech minulého dílu se zdá se štěstěna k hrdinům definitivně obrátila zády.
Všechna snaha o přežití vyšla vniveč. Představy o bezpečí se ukázaly jako liché. Nejhorší však bylo uvědomění, že za koncem toho všeho stáli živí lidé – nikoli ploužící se zombie. Pokračovalo tak svědectví celé série, že po prvotní bouři se největší nebezpečí bude skrývat v rozpadající se lidské společnosti.
Karta se obrací. Zbývající hrdinové jsou na útěku a v opětovném ohrožení belhající se smrtí, která se na ně může vrhnout zpoza každého rohu. Už nemají trvalý bezpečný úkryt, ale musí opět jednat na vlastní pěst, aby vůbec přežili další den.
Bez prozrazování děje lze říct, že se otevírá zcela nová nepopsaná kapitola Živých mrtvých. Skoro se zdá, že i Kirkmanovi přišla skupina přeživších moc velká, takže uznal za vhodné některé postavy vyřadit. A při vyřazování rozhodně nešetřil – o překvapivé odchody nebude nouze.
Vracejí se tak truchlivé chvíle známé z minulých dílů. Ricka žene dopředu snad už jen snaha postarat se o posledního člověka, který mu zbývá. Ale Kirkman ví, že takto by se dlouho pokračovat nedalo a naši hrdinové by dříve či později padli v nějaké bezvýchodné situaci. A tak na scénu přivádí úplně novou motivaci a naději. Před hrdiny Živých mrtvých se tak otevírá nová kapitola jejich příběhu, která snad poodhalí další informace o událostech vedoucích k celosvětové katastrofě.
Přestože je Smutek nás pozůstalých jen takovým můstkem k dalšímu rozsáhlému ději, nelze mu upřít, že obstojí i sám o sobě. A že nás pořádně navnadí na události dalších dílů.
Běžná sekce: