Komiksová série o Zaklínači patří mezi tu originálnější část českého komiksového trhu. V jednotlivých knihách, které provazuje v podstatě jen postava Zaklínače (a samozřejmě svět, ve kterém žije), můžeme pokaždé okusit trochu jiné pojetí příběhu i kresby. A nejinak je tomu v sedmé knize série, v Baladě o dvou vlcích.
Za originalitou stojí autorské týmy, které se s každým komiksem mění. Alespoň tedy s drobnou výjimkou Bartosze Sztybora, který si s Baladou o dvou vlcích připisuje třetí zářez v řadě v pozici scénáristy. A do třetice nám servíruje asi svůj nejlepší díl. Tak jak máme u Zaklínače rádi, jde o variaci na pohádky, které dobře známe. Tentokrát se dostalo na Červenou karkulku, jejíž domov stíhá prokletí vlkodlaka.
Příběh sice v některých ohledech nepřekvapí, v jiných ale tuctový není a napětí vydrží až do konce. To vše doprovází povedená kresba Mikiho Montlló. Celý detektivní příběh příjemně odsýpá, snad jen rozptylovaný vstupy Geraltova společníka Marigolda, který zůstává přísně vedlejší postavou bez většího prostoru pro vlastní iniciativu. Naštěstí se ale na scéně objevují jiné postavy s mnohem zajímavější motivací, která není zdaleka černobílá.
Balada o dvou vlcích je takovou zaklínačskou pohádkou. Geralt drží protivníky pevně za uzdu a spíše se z pozice zaklínače přesouvá do role detektiva. I tak ale sedmá kniha rozhodně obstojí slušné laťce stanovené touto sérií. A přináší další kamínek do její pestré a originální mozaiky.
Běžná sekce: