Nekonečná cesta rozpadajícím se světem pokračuje. Pistolník pronásledující Muže v černém prochází novými a novými zkouškami. Dalo by se říct, že každé z míst, která navštíví, pro něj skrývá temná překvapení. A městečko Tull v tomto ohledu nebude výjimkou.
Těžko říct, co Ronalda vždy donutí pátrat po podivných tajemstvích, na která narazí. Místo toho, aby se vydal po chladnoucí stopě svého soka. Každopádně pronásledování, které není žádnou zběsilou honičkou, je něčím, co komiksová série sdílí i s knižní předlohou z pera Stephena Kinga. A zároveň i něčím, co dává těmto příběhů znepokojivou a podivnou atmosféru. Kde se však King musí spolehnout na psané slovo, tam může komiks nasadit velmi explicitní výrazové prostředky. Umírající svět toho skrývá hodně a jen máloco je příjemné, krásné a šlechetné.
V tomto ohledu se Bitva v Tullu drží klasické šablony. Roland tak vkráčí do pasti, o které sám dobře ví, že pastí je. Nemůže a nechce se jí však vyhnout. Stejně jako láká můru světlo, i on se snaží rozlousknout, co za sebou nechává Muž v černém.
Po Sestřičkách z Elurie je třetí kniha minisérie o něco přímočařejší. Temnota je v ní mnohem očividnější a celou knihu de facto čekáte, kdy a jak protrhne oponu a vyvalí se na Ronalda. To rozhodně není špatné, ale rozmlsané fanoušky série Bitva v Tullu možná tak moc neuspokojí. Dobrou zprávou ale je, že cesta pořád pokračuje a její cíl je ještě daleko.
Běžná sekce: