Už když si vezmete první svazek komiksové série do rukou, bude vám jasné, že na vás čeká výjimečné dílo. Nestandardní formát pro u nás vydávané japonské komiksy, skládací obálka i netradiční grafika. Zároveň vám bude jasné i to, že máte v rukou historický kousek, který na vás přímo dýchne atmosférou 80. let. V nich totiž tato série vycházela.
Kouzlo Akiry je rozhodně i v tom, že se odehrává v roce 2019. V době svého vzniku tak šlo o sci-fi, které se dívalo nějakých třicet pět let do budoucnosti. Samo o sobě je tak zajímavé sledovat, jak se realita liší od vizí tvůrce komiksu Katsuhiro Otomy. Třešničkou na dortu pak je, že rok 2019 je v komiksu rokem, který měl předcházet olympijským hrám. A to olympijským hrám stejně jako ve skutečnosti konaným v Tokiu, ve kterém se odehrává i příběh komiksu. To samo o sobě je povedená trefa (nebo snad výsledek tajné konspirace?) – vždyť odklad tokijské olympiády přišel až o rok později.
Ovšem zpátky k samotnému komiksu. Akira je přelomové dílo, které ovlivnilo další vývoj mangy. V tom ohledu se ale dost liší od současné i nedávné produkce, která se k nám dostala. Přeci jen, od těchto komiksů dělí Akiru desítky let. Pozorní čtenáři ale najdou drobné náznaky společných rysů.
Příběhově si komiks se čtenářem pohrává. První svazek je mohutné dílo, ale Otoma v něm nijak nespěchá, aby nám odhalil všechna tajemství. A tak mnohé zůstává skryto na další díly. Na druhou stranu, není to nijak nepříjemné skrývání. Naopak, autorovi se podařilo budovat napětí, které není prvoplánové, ale je součástí příběhu.
Akira je rozhodně dílo, které by neměl minout žádný komiksový fajnšmekr. A nemusí jít nutně o čtenáře mangy. V každém případě vám bude odměnou komiks, který ani po necelých čtyřiceti letech od vzniku neztrácí na své síle a vynikl by i mezi svými současníky.
Běžná sekce: